Archiv autora: ullrichova

Vánoce ve světě 3. C

V naší třídě máme jen jednoho spolužáka, který pochází z jiné země a to z Ukrajiny. Spolu s ním si připravilo několik dětí referát, nebo prezentaci o vánočních zvycích v zemích více či méně vzdálených od naší České republiky.

Díky tomu jsme zjistili, jak se svátky slaví a jakou důležitost mají, nebo nemají pro jiné národy.

Zajímavé pro nás bylo zjištění, že v žádné z představovaných zemí se neslaví Štědrý den 24.12. V Belgii je pouze jeden volný den – 25.12. a 26.12.už se jde do práce. Na Ukrajině se nadělují dárky 31.12. a v Číně Nový rok letos připadá na 15.2.

V Anglii je zvykem podávat vánoční puding, který je ale velmi vzdálený naší představě o pudingu. Dává se do něj strouhanka, vejce, ořechy, mrkev. alkohol a spousta jiných věcí a peče se 8 hodin.

V rusku slaví Vánoce podle pravoslavné tradice 6.a7.ledna, nebo na Nový rok.

Na zvyky , které jsou běžné u nás, jsme ale také nezapomněli, vyrobili jsme si vánoční hvězdy z papíru a ozdobili si po staročesku stromeček, který nás bude provázet celý adventní čas a až do svátku Tří králů.

P1100693P1100691P1100690P1100689P1100688P1100687P1100686P1100685P1100684P1100682

Cesta kolem světa 3. C

Na začátku projektu jsme zavzpomínali na loňský rok, kdy jsme se poprvé více zabývali odlišnostmi jednotlivých etnik, které jsou ve škole. Tím, co je mezi lidmi podstatné a co podružné, se ale zabýváme velmi často při hodinách českého jazyka, nebo prvouky. Na téma ohleduplnosti, solidarity a tolerance narážíme i při řešení běžných konfliktů mezi dětmi.
V naší třídě je jen jeden chlapec, který pochází z Ukrajiny, o které jsme měli projekt v loňském školním roce. Proto jsme letos zvolili jinou formu.
Pět dětí má prababičku z cizí země – Bulharsko, Slovensko, Spojené státy, Německo a Polsko.  Jedna holčička má tatínka, který pochází z Libye.
Tyto děti si připravily představení země, ze které jejich příbuzní pochází. Formou prezentace a v některých případech ukázkami typických jídel – Slovensko halušky s brynzou a tradičních martiniček – což jsou střapečky z vlny červené a bílé barvy, kterými se Bulhaři obdarovávají  začátkem března, nám přiblížili život a zvyky v jiných zemích. To, že děti ve většině případů poprosily o pomoc babičku, byl důležitý mezigenerační prvek. Když předstoupily před třídu se slovy “ Chtěla bych Vám představit svou babičku“, nebo když jsme se ptali, jak se babička dostala do České republiky a odpověď zněla „Zamilovala se do dědečka“, byly to hezké momenty.
Tatínek dívky, který pochází z Libye,  je v současné době již třetí měsíc v Sýrii, odkud se nemůže dostat zpět. Úměrně věku jsme si vysvětlili konflikt, který v této oblasti probíhá a na této situaci si ukázali téma celého projektu.
Na závěr jsme si do projektového sešitu postupně zapsali reálie jednotlivých zemí, nakreslili si státní vlajky a nalepili ilustrační obrázky.
V nejbližší hodině výtvarné výchovy si vyrobíme své martiničky, kterými se pro štěstí obdarujeme.
DSC_0422 DSC_0423 DSC_0424 DSC_0425 DSC_0426 DSC_0427 DSC_0429 DSC_0431 DSC_0433

 

Projektový den 2.C

Projekt jsme napojili na dlouhodobou koncepci vést děti k toleranci, soudržnosti a pozitivnímu vnímání odlišností. O to se snažíme již od začátku 1.třídy. Jeden z prvních společných momentů 1. září 2012 byl utvořený kruh v té chvíli úplně nových spolužáků, kteří se drželi za ruce a stiskem se poprvé pozdravili a na dlouhý čas tak utvořili jeden nedělitelný kolektiv. Jen na nich od té chvíle záleželo, jak jim v té třídě bude. Symbolika

„Jsme na jedné lodi“… platí všeobecně. V rodině, ve třídě, v práci i na celé planetě.

Na symbolice kruhu jsme si s dětmi vysvětlili, že kruh je nedělitelný, nezačíná, nekončí a je tak silný, jak silný budou jeho články. Nejslabším článkům je třeba podat pomocnou ruku.

Vzpomínkou na první školní den jsme začali 1. část projektu, kde jsem děti formou otázek a odpovědí dovedla k potřebě vnímání odlišností, ale zároveň k toleranci k rozdílům.

Vysvětlila jsem jim pojem rasová nesnášenlivost – Žižkov romové. Zde děti mluvily z vlastních zkušeností. II.světová válka – židovská otázka, kde jsme si na IT pustili krátké ukázky z období holocaustu.

Tuto část jsme zakončili větou : „NEMUSÍME SE MILOVAT,ALE MUSÍME SE TOLEROVAT“.

Poznatky z této části si děti zapsaly do projektového sešitu, vybarvily si maketu zeměkoule, kterou drží v dlaních lidé různých barev pleti a další tematické obrázky.

Ve druhé části jsme se blíže seznámili pomocí mapy a IT s Ukrajinou, ze které pochází rodina Ivana Spiváka, který se již narodil v Praze. Řekl nám o této zemi několik zajímavostí, včetně pohledu jeho rodiny na současnou politickou situaci na Ukrajině.

Měli jsme i ochutnávku národního jídla pelmení a recept na boršč si děti nalepily do sešitu.

Děti si nakreslili do sešitu vlajku Ukrajiny, vysvětlily si barvy a zapsaly si něco z reálií této země.

Překreslili si mapku s poloostrovem Krym.V poslední části jsme si vyrobily z tvrdého kartónu mapu Ukrajiny s největšími městy, řekami a sousedními státy.

Děti pracovaly po celý den velmi aktivně, některé věci prožívaly emotivně. Myslím, že tím, že jsme se věnovali pouze jedné zemi je větší šance zapamatování.

Důležitým momentem byla i vlastní zkušenost Ivánka a zmíněná současná politická krize.OLYMPUS DIGITAL CAMERA OLYMPUS DIGITAL CAMERA OLYMPUS DIGITAL CAMERA OLYMPUS DIGITAL CAMERA OLYMPUS DIGITAL CAMERA OLYMPUS DIGITAL CAMERA OLYMPUS DIGITAL CAMERA OLYMPUS DIGITAL CAMERA